Marek Christ: Nejčastějším problémem je coming-out

Tento měsíc oslavujeme Pride Month a s ním i celou naši komunitu LGBTQIA+. Ačkoliv otevřenost, autenticita a začlenění patří mezi naše základní hodnoty, ne každý se na to dívá stejně. Které problémy sužují tuto komunitu a proč je důležité stále slavit Pride? Na otázky nám odpověděl Marek Christ z organizace STUD, která se specializuje na pomoc členům LGBT komunity. 

Můžete nám dát přehled o problémech LGBTQIA+ ve světě a u nás? Jaký je trend ve smýšlení lidí či v rovnoprávnosti a kam se věci ubírají?

Jedná se stále o tytéž problémy související s přijetím, se zapojením do společnosti a v neposlední řadě právní rovnoprávností osob odlišné sexuální orientace. Samozřejmě lze říct, že země s rozvinutou demokracií západního typu jsou vůči LGBT+ lidem mnohem tolerantnější, mluvit o celosvětovém trendu podle mě nejde. Pokrokové jsou západní demokracie spolu se státy latinské Ameriky, kde mají tito lidé zcela rovnoprávný život jako většinová společnost, ale například Maďarsko se nyní zcela jasně a zásadně vyjadřuje svými zákony proti LGBT+ komunitě, což sledujeme s velkými rozpaky.

O jaká práva či možnosti aktuálně komunita LGBTQIA+ u nás nejvíce usiluje?

V současné době je asi nejvíce na očích boj komunity o zákon „manželství pro všechny“ tj. o úpravu občanského zákoníku a možnosti uzavírání sňatků gayů a leseb, a s tím úprava souvisejících práv a povinností.

I když nejsem členem komunity, jak mohu pomoci?

Podle mého názoru je největším přínosem šíření osvěty a podpory. Protože pokud se bude většinová společnost tvářit a vnímat, že tady LGBT+ osoby nejsou a není potřeba akceptovat a zrovnoprávnit jejich práva, zůstane zakonzervován současný stav. 

Kdo stál za myšlenkou vaší organizace STUD a jak se organizace zformovala do podoby, kterou má dnes?

Organizace STUD vznikla v roce 1996, tedy přesně před 25 lety. Na jejím počátku stáli studenti brněnských vysokých škol, kteří měli potřebu scházet se s ostatními vrstevníky s odlišnou sexuální orientací, organizovat pro ně akce, vydávat časopis a žít komunitním životem. Postupně se spolek vyvíjel… Začali jsme organizovat Queer filmový festival Mezipatra, dále rozvíjíme Queer knihovnu a v neposlední řadě organizujeme ples Queer Ball v Brně a Praze, který se stal oblíbenou společenskou událostí v životě komunity.

Jakou roli zastává organizace STUD v neziskovém sektoru?

Díky tomu, že fungujeme na dobrovolné bázi a nemáme stále zaměstnance, nejsme v neziskovém prostoru příliš vidět, nicméně máme svého zástupce v komisi pro sexuální menšiny při Úřadu vlády ČR a jsme zapojeni do činnosti dalších LGBT+ organizací.

Často pracujete s dorostenci, protože právě v tomto věku objevujeme svoji sexualitu. Jaké nejčastější problémy dorostenci řeší?

Nejčastějším problémem je zcela jistě coming out – uvědomění si své odlišné sexuální orientace a její vnitřní, ale také vnější přijetí. V dnešní době, kdy jsou všem na internetu dostupné informace a každý si může najít, co ho zajímá, se může zdát, že je coming out jednodušší než dříve, bohužel však stále mnoho mladých naráží na problémy s přijetím v rodině. Velmi záleží na tom, jaká je informovanost rodiny a ochota jejich nejbližších chápat potřeby a osobnost jejich dětí.

Existují nějaké podpůrné programy či meetingy, kam mohou lidé zajít se informovat? Na koho se mohou obrátit, potřebují-li pomoct s rozuzlením své sexuality?

Určitě existují. Je tady poradna „S barvou ven“, která pomáhá mladým lidem v období coming outu. Zde si mladí lidé mohou se svými vrstevníky pohovořit o svých problémech s coming outem.

Co byste poradil člověku, který se chystá ke coming-outu? Jak se k tomu postavit?

Vždy záleží, v jaké situaci se dotyčný nachází, jaká je jeho situace v rodině a nejbližším okolí. Člověk se snadno může stát terčem homofobní šikany nebo narážek. Určitě je fajn inspirovat se coming outy ostatních. Na internetu je celá řada takových coming outových příběhů – třeba na našich stránkách www.gejt.cz v sekci kamínky. 

Určitě bych mu poradil, aby případně využil vhodné situace, nebál se a byl silný. Samozřejmě pokud situace v rodině je vyloženě homofobní, tak bych s coming outem počkal do vyššího věku. Osobně jsem se už setkal s kluky, kteří byli doma do svých 18 let rodiči neustále kontrolování a bylo jim zakazováno se stýkat s partnerem. 

Jak byste si přál, aby lidé přemýšleli o problémech LGBTQIA+?

Já bych si přál, aby se sexualita nějak zásadně neřešila. Aby byli lidi posuzování spíše podle toho, jací jsou, a ne podle toho jakou mají sexuální orientaci. Když budou lidé respektovat odlišnost a různorodost, potom nebudeme muset řešit problémy. 

Máte nějaké přání či vzkaz pro naše sledující a zákazníky?

Určitě bych chtěl všem zákazníkům doporučit, aby při svých nákupech a výběru zohledňovali přístup firem k problémům současného světa, a to nejen LGBT+ komunity. Chtěl bych poděkovat Vaší společnosti za prostor, osvětu a podporu našeho spolku a celkově komunity. Pokud by všechny firmy takto informovali své zákazníky, věřím, že bychom v dohledné době nemuseli problémy LGBT+ osob vůbec řešit.